Další psychické poruchy - novinky

Duševní nemoci mýty opředené

I v dnešní moderní době přetrvávají hluboce zakořeněné představy, které ovládají myšlení a chování lidí vůči duševně nemocným lidem. Zdrojem těchto představ je všeobecný strach z duševních chorob jako jevu, a také obavy z možné nebezpečnosti těchto nemocných.

Stigma znamená nálepka

Slovo stigma je odvozeno z řečtiny a je to výraz pro "vypálené znamení". Plinius použil slova stigma pro označení člověka, který je podezřelý ze zločinu. Označení sloužilo hlavně pro okolní společnost jako znamení, na základě kterého byli jeho nositelé rozpoznáni a poté vyloučeni z "normálního" společenství. Stigmatizováni byli nejen pacienti s psychiatrickými problémy, ale také s pohlavními chorobami, rakovinou, leprou a tuberkulózou.

Psychiatrie? Ne, nejsem blázen!

Stigmatizace je tedy děj, kdy se uměle označují a poté vydělují lidé z "normální"společnosti, protože jsou nějak odlišní. Hlavním důsledkem tohoto označování je to, že dodnes se sami lidé s psychickými potížemi tak obávají nálepky – "blázen, magor" a podobně – že se raději nikomu nesvěří.

Kacíři a komunistické represe

Psychicky nemocní byli v minulosti ve spolupráci s církví označování za kacíře a poté byli zabíjeni nebo vězněni. Komunistická psychiatrie "páchala" něco podobného, odpůrce režimu označovala za psychicky vyšinuté a umísťovala je do psychiatrických léčeben. Pozůstatky této minulosti si neseme i v dnešní moderní a demokratické době. Jak je to možné?

Síla mýtů a pověr o psychice

Nálepkování a pověry o duševně nemocných v nás přetrvávají nadále. Hloubka těchto vtisknutých názorů, mnohdy až mýtů, je totiž nedohlédnutelná. Chování duševně nemocného se může jevit jako vystupňování stavů, které známe z běžného života, ale my je umíme přemáhat. Všichni někdy prožíváme smutek, ztrácíme chuť k jídlu a podobně. Překonáme to. Proč by oni nemohli?

Duševní nemoc je nemoc jako každá jiná

Duševní nemoc je také nemoc – nemoc duše. Jen se projevuje jinak než nemoc tělesná. Ve většině případů je tělesná nemoc porucha nějakého orgánu, je srozumitelná a prokazatelná laboratoří nebo je přímo viditelná. U duševně nemocného je takové stanovení obtížné nebo přesné zjištění hranice mezi nemocí a normou je těžké a dlouhodobé.

Je čas na změnu – zajímejme se

Co není vidět, je podivné, podezřelé a společnost si s tím neví rady. Živnou půdou pro zjednodušenou představu, že psychicky nemocný je divný, nevypočitatelný, slabý a nebo i líný, je hlavně nedostatek informací. Dalším aspektem je náš přirozený strach z toho, co neznáme, spolu s předávanými mýty o duševní nemoci a její nevyléčitelnosti. Všechny tyto strachy lze přemoci zájmem o psychiatrickou problematiku a aktivním získáváním informací o psychických nemocech a jejich léčení.

Zajímejme se. Je nejvyšší čas překonat vžité představy o psychicky nemocných lidech. Psychické onemocnění, hlavně deprese, se totiž nevyhýbá nikomu a za dalším rohem může v životě čekat třeba i na vás.

(jnl)

Zdroj: www.stopstigmapsychiatrie.cz