Další psychické poruchy - novinky
Léčba závislosti – ambulantní, nebo ústavní?
Aby byla substituční léčba drogově závislých efektivní, musí lékař pro pacienta zajistit dostatečné dávkování. Každý pacient je ale jedinečný, a proto nelze stanovit jedinou optimální dávku pro všechny. Jedinou známkou nedostatečného dávkování jsou příznaky abstinenčního syndromu a pokračování v užívání nelegálních látek. Příliš vysoké dávky jsou finančním plýtváním a neplní základní funkci, tedy snižování dávek. Proto většina těch, kteří substituční léky předepisují, chtějí při nastavování vhodné léčby pacienty vyšetřovat denně, a tedy mít je pod trvalým dohledem.
Substituční léčba jako kamínek v mozaice celkové terapie
Při zodpovídání výše položené otázky je také důležité si uvědomit, že substituční léčba je pouze jedním ze způsobů léčby závislosti. Nezbytná je mimo jiné psychoterapie, ať skupinová, či individuální. A pouze specializovaná centra dokážou poskytnout léčbu nejen lékařskou, ale i psychosociální. Jejich personál je v oboru závislostí na opiátech specializován, prošel odborným školením a má bohaté zkušenosti.
V "nabídce" jsou dva typy substituční léčby – krátkodobé a dlouhodobé programy a udržovací terapie a (postupná) detoxikace. Je zřejmé, že čím je substituce delší, tím je pro pacienty obtížnější zůstat mimo okolní svět. Obzvlášť pokud mají stálé zaměstnání nebo rodinu.
Lepší ambulantně než vůbec
Optimální substituční léčba je krátkodobá, s úplným dohledem nad pacientem, spojená s intenzivní psychoterapií. Lékařským ideálem je, když pacient opouští jakékoli centrum, komunitu nebo nemocnici po dlouhodobější abstinenci. Substituční léčba má ale smysl i v ambulantní podobě, protože její přínos není pouze ve zbavení závislosti. Jen její efekt bude pravděpodobně nižší a její začátek alespoň krátkodobý trvalý dohled specialistů vyžaduje.
(zep)
Zdroj: Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech (www.drogy-info.cz)
