Deprese pro odborníky - novinky
Rizikové faktory deprese u adolescentů: změny spánkového EEG a hormonální osy
Mnoho prací již demonstrovalo elektroencefalografické změny během spánku a změny hypothalamo-hypofyzo-adrenální osy spojené s depresivním onemocněním u dospělých pacientů. Tyto změny mohou být zjistitelné ještě před tím, než se projeví klinické příznaky onemocnění. Studie uveřejněná v březnovém čísle časopisu Neuropsychopharmacology zjišťovala tyto změny také u adolescentů se zvýšeným rizikem (rodinnou anamnézou) deprese.Cílem studie bylo identifikovat změny ve spánkovém EEG a v hypothalamo-hypofyzo-adrenální ose u zdravých adolescentů s vysokým rizikem rozvoje deprese a zjistit vztah mezi těmito změnami a nástupem depresivních příznaků.
Studie se zúčastnilo celkem 96 adolescentů (dobrovolníků) bez anamnestického výskytu jakéhokoli psychiatrického onemocnění včetně deprese. Celkem 48 z nich mělo zvýšené riziko rozvoje deprese z důvodu výskytu deprese u některého z rodičů. Kontrolní skupinu tvořilo 48 dobrovolníků bez výskytu jakéhokoli psychiatrického onemocnění v osobní nebo rodinné anamnéze. Spánkové EEG a parametry hormonální osy byly hodnoceny během tří po sobě jdoucích večerních a nočních hodin. Následující klinické zhodnocení bylo prováděno v pravidelných intervalech během pěti let.
Výsledky
Ve srovnání se zdravými kontrolami měli adolescenti s vyšším rizikem deprese kratší dobu latence do začátku REM fáze spánku, delší dobu REM spánku, více fázických dějů během REM spánku a zvýšenou exkreci nočního volného kortizolu do moči. Kratší REM latence, delší REM spánek a zvýšená exkrece volného kortizolu byly asociovány s následným rozvojem deprese během pětiletého sledovacího období.
Závěr
Abnormality REM spánku a zvýšená aktivita hypothalamo-hypofyzo-adrenální osy se objevují před nástupem klinických příznaků deprese u rizikových adolescentů. Tyto parametry by tedy mohly sloužit jako markery větší vnímavosti k tomuto onemocnění.
(vek)
Zdroj: Rao U. et al: Risk Markers for Depression in Adolescents: Sleep and HPA Measures. Neuropsychopharmacology, březen 2009, DOI: 10.1038/npp.2009.27.