Nespavost pro odborníky - novinky

Novinky v bezpečné léčbě hypnotiky – léky s modifikovaným uvolňováním v primární péči

Při předepisování hypnotik je nutné brát v úvahu nejen jejich bezpečnost, ale i potenciální riziko zneužití, tolerance, závislosti a výskytu reziduálního efektu následujícího den po užití. V léčbě insomnie se užívají především v následujícím textu uvedená hypnotika.

Deriváty benzodiazepinů – jejich užívání se signifikantně snížilo vlivem obav ze zneužití, závislosti, kognitivních a psychomotorických poruch a nežádoucích reziduálních efektů (poléková kocovina). Benzodiazepiny způsobují změnu spánkové architektury, vyvíjí se tolerance k hypnosedativnímu efektu, léková závislost, rebound insomnie, anterográdní amnézie, hrozí i syndrom z odnětí a dechový útlum.

Nonbenzodiazepinová hypnotika – mezi ně patří zolpidem, charakteristický rychlým nástupem účinku, a zolpidem s prodlouženým účinkem, který je proto indikovaný i k udržení spánku. Dalším lékem této skupiny je zopiclon. Ten nevyvolává ranní ospalost a neovlivňuje denní bdělost ve srovnání s placebem. Mezi jeho nežádoucí jevy patří ospalost, bolesti hlavy, závratě a nepříjemné sny. Nebyla zaznamenána závislost ani syndrom z odnětí. Jiným významným lékem z této skupiny je zaleplon, hypnotikum s velice krátkou dobou účinku, který neovlivňuje udržení spánku ani jeho celkový čas. Je velmi dobře tolerován a nežádoucí účinky jsou srovnatelné s placebem ve většině studií.

Agonisté receptorů melatoninu – sem se řadí ramelteon, který specificky působí na melatoninové receptory v mozku, jež se uplatňují v regulaci cyklu spánku a bdění. Ramelteon je účinný v úvodu do spánku, ale neovlivňuje udržení spánku. Příznaky syndromu z odnětí byly srovnatelné s placebem a zahrnovaly ponejvíce bolesti hlavy, ospalost a bolest v krku.

Mezi další prostředky užívané proti nespavosti patří volně prodejné léky (tzv. OTC z anglického over-the-counter), léky určené primárně k léčbě jiných chorob (off-label drugs) a alternativní metody, které ale všechny postrádají klinicky prokázanou účinnost a bezpečnost a v léčbě insomnie by měly být používány s obezřetností.

Závěrem lze konstatovat, že studie publikované v posledních 10 letech potvrdily u nově zavedených hypnotik signifikantní zlepšení bezpečnosti léčby insomnie. Toto se týká zejména reziduálního efektu hypnotik následujícího den po užití a rizika zneužívání. Velmi dobrý bezpečnostní profil má také v článku nezmíněný melatonin (přirozený regulátor spánku a bdění produkovaný v epifýze), který je nově schválen k použití v ČR a kromě absence reziduálního efektu se také vyznačuje nenarušením přirozené architektury spánku.

(jos)

Zdroj: J. Clinical Psychiatry 2007; 9; 25–31.